Chorvatsko Jarní jachtání 2012

Tož, nezačalo to dobře. Až jsem se konečně dočkal termínu, tak v pondělí před odjezdem na mě sedla jakási cholera - chřipajzna. 



Povidám "nevadí, však týden je času dost" a abych přírodě pomohl, zůstal jsem druhý den doma. Ono to ani moc jinak nešlo, bo jsem v pondělí umřel. Středa - to sem už byl Jura a že do práce. Ale ještě nebyl oběd a už jsem cítil, že to nebylo ono. Takže středa mimo, čtvrtek mimo a že v pátek se jede. Jsem si dal večer saunu - buď mě to zabije a nebo vyléčí. Zatím to vypadá, že se zadařilo. Ale čeká nás nocovka do Splitu - uvidíme.
V propozicích od Káči máme "heavy metal" - takže všecko co jde (včetně gumáků a čepice "po cigánovi"). No, přibalil jsem si i kraťasy. Co kdyby.
Odjezd - paráda. Po cestě jsme minuli dvě města. Bratislavu a Split. Nádherná trasa. Přijeli jsme někdy o půl druhé, na lodi 5°C, zima jak v Rusku. Tak jsme na sebe nahodili, co se dalo, a do 8 hodin chrápali.

SOBOTA

Nákup - hodně bohatý (Luďa vybíral jogurty přes půl hodiny) - kolem jedné přijeli Mira s Ájou, Lukáš (kapitán a partner Katky) zavelel a jeli jsme manévrovat. V maríně to bylo na kraťase. Ale tam na vodě, to vypadalo na tričko, triko, košelu, fleezku, vestu, bundu a furt kosa jak na Sibiři. A tak jsme se učili manévrovat. Na takovou mělčinu jsme ukotvili fendry a jezdili s loďů jak do garáže. Proti větru, s bočním větrem, smykem a zase jenom s pomocí motoru a "prop-walku" - všelijak. Příjezd byl za tmy.Večeře byla pěkná, dobrá, ale jsem utahaný jak pes, v průběhu debaty odpadám.

NEDĚLE

Ráno jsme vyjeli za čerstvého větru. Papírově 20, ale na takovouto lodičku (FIRST 35) se to zdá jako horní hrana. Takže druhý ref. Ale kapitán nám chtěl ukázat, jak se chová přeplachtěná loď - vytáhli jsme všecko, bohatýrsky se zapřeli do bortů a testovali kolik vydrží loď a kolik my. Naštěstí to byla skutečně jenom ukázka, takže honem druhý ref a tradá k Milně. A lodička tak houpala a houpala a já jsem blinkal. Ale to k tomu patří. A aby to nebylo nudné, MOBik (pod plachtama) a přistání a přistání a přistání - všechno v klidu, každý mě čas si to ošahat, vyloženě dobrý kurz, výuka bez zkoušení a nervozity. A rozhodně jsem se i něco naučil. Odkopávat motorem a nebo jiný způsob kotvení v nepříznivých podmínkách. A další příjemná věc - provádíme a cvičíme všechny situace tak, jak to chceme my. 
Nakonec jsme v Milně dali kafíčko a večeři, ale já jsem opět zvadnul, takže jsem radši dobrovolně hlídal loď.

PONDĚLÍ

Tréning, tréning. Silný vítr (20kn) a přistávání bokem. Jak z návětrné, tak i ze závětrné strany. A znovu a znovu. Dril, dril. Dobrý pocit. Sice - pravda - udělal jsem víc chyb, než mi bylo milo, ale spokojenost. Na dovolené (zvláště když mi na lodi visí kauce) bych si takovéto hokus-pokusy nedovolil. No - skončili jsme někdy v půl druhé, ještě oběd v zátoce (kotvíme samozřejmě na plachty, bez motoru), ještě nějakého toho MOBika ve větru - a to už byl večer, pivečko, guláš z konzervy, šláftruňk a spat.

ÚTERÝ

Mléčná snídaně. Je tady totiž strašně jídla. Nějak jsme to s těma nákupama přepískli. Ale vítr nám úplně zdechnul. Původní ideový plán byl ještě něco trénovat, ale v klidném vzduchu a na motor to nějak ztrácelo smysl. Takže jsme přehodnotili situaci, honem ještě nabrat naftu (konečně přistání naostro - a dobrý) a že pomaličku pojedeme domů. Už jsme začali i pomalu myslet na zpáteční cestu - kdy a jak vyjedem (hlavně musíme jít ještě nakoupit, Graševina a Zlaty Otok jsou úžasné místní vína - a taky jsme k tomu měli jakési kostky parmazánového typu, to se taky musí vzít domů). Na mole nás už čekala Káťa, takže přivítání, sprcha, úklid a ještě jednou úklid a konečně domů.
Bylo to krátké. Bylo to poučné - a s ohledem na tréning tak akorát. Zkusil jsem si i jiný způsob manévrování (a líbil se mi) i pořadí uvazování (mooring až na konec) byl pro mě nový.
Takže jenom si to pamatovat.

Komentáře