Pozdně jarní jachtání 2013

Byl jsem požádán (teda - ptali se mě) zda bych se nechtěl projet na lodi, zapůldarma někdy v červnu v Sarónském. Že Karel (tatik od Peťky) chce mít na palubě někoho, kdo už tam byl. A já že jo.



No chaos na chaos. Začalo to nějakou špatnou domluvou už před vyplutím. Ještě týden před mi nebyly jasné instrukce kdo za co zodpovídá, kam jedeme, kde je loď a tak. Ale přece Kolumbus se taky nikoho neptal.
Raní nástup do auta - opět chaos - že vyjedeme ve 12, potom že v 8:30, potom v 9:00 a nekonec jsme vyrazili v 10:30. Já jsem samozřejmě v devět už čumákoval před Hypernovou, kde jsme měli sraz.
Během cesty - mimochodem komfortní (akurát že v autě nebyla ani mapa, ani navigace - vypomohl jsem telefonem) - jsme se střídali, takže za nějakých 24 hodin jsme byli na místě. A to prosím včetně kufru v Budapešti a v Athénách. Jo - a taky jsme zjistili, že Karel si kapitánské papíry zapomněl doma.
Přijedem (trocha hledání, protože až na předměstí Athén jsme volali majitelům, kde že ta loď je vlastně ukotvena) a na lodi nikdo. Uvnitř (vlomili jsme se tam luknou) papír, že loď je vpořádku a užijte si dovolenou. Jo - a nafty je jenom půlka a není plyn. A voda. A začalo objevování kde co na lodi je uskladněno.
Takže že vyjedeme. (15:00 -> Aegina) A - nevyjeli jsme. Zamotaná kotva do 2 řetězů. Zprvu jsme se snažili, potom nám ale musel pomoct místní potápěč - 40€ + 6 plzní (jsme štědří)
Vyjedeme ven a na severu bouřka jak prase. A na motor nám to jelo odhadem tak 2 uzly. Odhadem, protože rychloměr nerychloměřil. (Jo a frklík taky chybí). Z té bouřky jsem měl strach (teďka vím, že zbytečný) a že radši zůstaneme. Foukal předbouřkový vítr (bok) a tedy honem honem ukotvit loď. Plán byl, že couvnem, vyskočí skokan, ten zvedne mooring a napodruhé je to doma. Zacouvali jsme (Karel zvolil manévr nechat se sfouknout na sousedy) - nervy - a přestala jít zpátečka. A včíl jak kotvit v bouřce, když to jede jenom dopředu?Navrhoval jsem, že to dáme vedle vojáků (takové pěkné, veliké lodi) - ne - a že teda boční stání někde mezi jachty. (ještě že jsme to loni do blba opakovali) tak tam zajedu - a nějaký špagát se nám chytí za kýl. A ani dpoředu, ani dozadu za nama loď (1/2 m) a kýlem jsme drncali o dno. A do toho déšť a vítr.
Po nějakém čase, kdy jsme na dešti lamenovali jak dál se nám to podařilo přes lana otočit - a v ten čas jsem já rezignoval. (byl jsem vcelku blízko vzpoury). Jo a ložní prádlo taky není - prej to bylo známo, jenomže mně to nějak neřekli.
Večer se nám trochu zvedla nálada, jednak jsme vyvázali loď ke druhé a potom došel borec a opravil nám (korekce po plavbě * NEOPRAVIL *) onen zadní chod. "One small fucking scrue".  Když už loď byla v bezpečí, tak jsme šli na večerní procházku do Kalamaki a na večeři k Vasilisovi. Ten měl úspěch. Večer (v noci) jsme ještě zjistili, že lednička nelední - tak je na palubě ten krám z auta.
9.6  Neděle
Časné probuzení a okamžitý odjezd. Bez snídaně. Zčásti to nešlo (plyn) zčásti ať už jsme honem pryč. Odjez taky nebyl na 100% - ale nic jsme nikomu neudělali. Cíl byl Aegina - spicha s majitelem - a jestli to půjde, Epidavros. Tož jsme domotórovali na Aeginu , tam nás čekala Lucka a Honza (majitelé) a kromě obecného ztěžování co tam všecko nejde (o hromadě věcí věděli (frklík, lednička)) jsme opravili ulomený závěs lazyjacka.Nechal jsem se vytáhnout k vantům - dobré. Kolegáčci si pobrali nějaký bordel z logi a konečně jsme vyjeli ven, vstříc dobrodružství. Teda - ty příjezdy/odjezdy jsou zatím strašné, člověk by nevěřil, že za bezvětří se dá zkazit odjezd. Koupačka u Angistri (kotva a studená voda) a plachtění na Epidavros. Tady jsme byli v 19:00, všude plno, tak jsme na kotvě.Mladým, že nafoukáme dinghiho a my si uděláme večeři. A když dinghi, tak motor. Marná lásky snaha. taky nefunguje. takže jenom všichni smrdíme benzínem. (pozn. po plavbě * JO TEN MOTOR NEFUNGUJE, ON MÁ STRŽENÉ ČERPADLO*)
Večeře z igelitu. Kolegáčci se rozplývají nad tím, že španělské ptáčky jsou jak od maminky, já jsem společensky mlčel.
Přece jenom to sluníčko a stress dělají divy - je 11 a na lodi je to jak po náletu much TseTse - tak ještě pomoct mladým do lodi a spat.
10.6 Pondělí
Protože jsme přijeli večer, tak dohoda zněla, že výlety budou až ráno. Budíček v 6:30 a po vyzubení (breberák se nevede) že přeparkujem blíž k molu; tam posádka vyfuní na památky a já nakoupím plyn a připravím jim snídani. Museli jsme přirážet k takové té turecké lodi - to už jsem si vzal to kolečko já, vyvázali jsme to a dle plánu nákup, kafé, internet.
Bobici přišli v 10:00 - verbálně žádné veliké zážitky, takový normální amfík. A že vyrazíme a budeme jíst na vodě. Vajíčka na špeku. A následně Methana (ohřát si kosti v teplé vodě) a konečná v Porosu. Pro mě tragédie, protože u Epidavru je nějaké potopené město (sink city) - teda tak troje základy ve vodě, ale v očích vyprávěčů je to srovnatelnés Atlantidou. No, ale holt jsme tam nejeli.
Celý den se plachtilo - 1.ref, vítr tak 25 a rychlost kolem 6. Do poblémů s lodí se nám přidal ten staronový - nejde vyřadit zpětný chod. Tedy nedám tam ani neutrál. Takže pro zastavení je příkaz "vypnout motor". Teďka jsme přišli na to proč, ale zatím nevíme jak. Zitra Hydra bude napínavá.
No, zpátky k prožitému dni. Methana a na jižní straně (za lázněma) ta sirkovica teče do moře, takže se tam dá koupat, aniž bych za to platil 30€. Akurát je to studené.
Kolem 20:00 jsme přijeli do Russian bay, kotva, vyvázaný zadek. Vypadá to tady romanticky, mladí okamžitě vyfuněli na objevný výlet, my sedíme na lodi.
11.6 Úterý
Probuzení v tichjé zátočině, koupačka, vajíčka, motor, Poros, motor, Hydra. Kotvení perfektní - ale napodruhé, z prvního místa nás vyhodil domorodec, na špici máme přivázaného (v druhé řadě) nějakého Němce, chcu vidět, jak zitra budeme vyjíždět. V tom popoledním hicu jsme se prošli po městě, teď ještě chceme večeři se zapadajícím sluncem. Zážitky zatím skoro dokonalé - ale smrdí tady kanál.
Odpolední procházka - mladí opět objevný výlet a večer honem honem abychom stihli západ slunka. Vedl jsem je na jistotu, hospoda byla, západ slunce byl, Cohen pěl jak o dušu - akurát v hospodě byl nasraný, nerudný pingl. Shodil tím celý zážitek. Ale byl ryba (vynikající) takže zážitek byl. Jak intenzivní, tak kladný.
12.6 Středa
Ráno kupodivu podle plánu. Nákup, 10:00 odjezd (bez zakousnutí kotvy), ukázkový výjezd a že pojedeme zpátky na Poros (voda) a dál na Váthí. Nedojeli jsme. Po cestě nás chytla bouřka (teda spíš fest přeháňka), taková zdravá - déšť, ale naštěstí bez větru. Tak jsme přirazili k molu a uondaní si dali dvacet. No a potom hnedle byl večer, takže nějaký ten shopping (best oil on the world) a domu do Russian bay. Na večeři dělala Peťka palačinky. Venku jsou hvězdičky, snad bude v nic klid.
13.6 Čtvrtek
Včera to bylo trochu veselejší - překotvovali jsme, ale dopadlo to parádně.
Ráno bylo v 8:00, koupačka, vajíčka a hnedka po výjezdu takový zdravý vítr do čumáku - takže křižování, dopředná rychlost tak 2 kn. Naštěstí nahoře za Methanou jsme zahnuli vlevo vbok a z čumákové se to změnilo na pravobok a loď jela jak dráha. 6 kn, místy (Peťa) až 7 kn. Plán byl, že cíl je Váthí a potom Perdika. jenomže někdy kolem 14:00 se objevilo na obzoru takové čérnisko a dle včerejších zkušeností jsme k tomu měli i respekt. Takže čelem vzad a do Perdiky. Tam jsme kotvili už někdy v 16:00, bokem - a opět jsme sbalili krovky dřív než bylo nutné, z déště nic nebylo. Takže Perdika, horko, mrtvo, nuda - stejně jako vždycky. Mladí loví Internet, já spolu s kapitánem sousední lodi odháním lidi, kteří by se rádi přivázali k nám. Borec chlap. Rus, profesionální skipper a organizuje kotvení v celém přístavu. Dal jsem mu pivo. Večer se zastavila Lucka (na maličké lodi Sachmet - která je teď spiš pojizdnou dílnou, všude klíče, dráty, nářadí - a to se večer celé uhrne a mezi to se jde spát. A prej 3 dni pořádně nejedli - tak vyfasovali igeliťáka (já jsem vařil brambory na cibulce) a kecali jsme a kecali a kecali ...
14.6 Pátek
Perdika, odjezd přes příďový spring, pohoda. Potom Egina, voda, nafta a že pojedeme ne do Athén, ale na Salamínu a to finále přeskočíme až v sobotu. Po cestě čumáková 20 kn, později 25, plné plachta, náklon, zábradlíčko, 7.3 kn Před námi byly 3 zátočinky (nevím proč, ale Karel odmítal tu, kde bylo doporučené místo ke kotvení) - projeli jsme pozorně skrz rybářské kotvení (malá, tichá zátočinka ale s civilizací), další, kde byly nějaké kameně až jsme to ve finále posadili do velké větrné písečné zátoky s houpavou vodou. Před tím Karel najel do mělčiny tak metr od břehu - tady mi skutečně zatrnulo - metr vody, loď nasedlá na kýl, neovladatelná, vítr a tak metr od nás kamenná zeď. A to všecko pod plnou vědomou kontrolou kapitána. Skvrny na slunci či co. A vyhazování kotvy v dopředné rychlosti přes 1 kn se taky běžně nevidí. Ten večer jsem byl dost zamlklý.
15.6 Sobota
Nad ránem foukalo, na palubě hromada kontrolorů - já jsem spal. Oni se chudáci před cestou moc nevyspali. Po cestě jsme zobnuli nějaké zbytky, za hoďku jsme dorazili a dvě hodiny vynášeli z lodi nesnězené zásoby. Nobile na severní pól toho vezl míň. Strašné.
V každém případě i toto skončilo, napsali jsme budoucí posádce psaní, co všecko nefunguje, naházeli věci do neskutečně rozměrného a tedy pohodlného auta a po drobném zakufrování v Athénách se za 23 hodin dostavili dom.
Tak nevím. Bylo to jachtání, byla to dovolená, bylo to levné - a nakonec jsme to i zvládnuli ale nějak tak nejsem z toho nadšený.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

České Švýcarsko 2019

Kos 2019

Rhodos 2011