Řecko, Korfos, Tauret

 Řecko, Korfos, Tauret

Tomáš+Martina+Šimon+Matouš, Tom+Nikol

Předmluva

Klasicky - pojedeme do Řecka. S Muroňovýma. A do Jónského. A že pojedeme dvouma loděma. I začal jsem vybírat loď (BoarArround) - problémy, ale nakonec to klaplo. Tak ještě požehnání od Máří - a prej „jak letenky“? A šok. Za 8000/hlavu. Celý večer googlování a nedostal jsem se níž. A to že nedám. Takže Jónské padlo.

 

Hodil jsem kontrolního chrousta na Lucku - a že Obluda je volná. A letenky jsou taky normální. Ale kde včíl vzít lidi? Tak jsem se náhodně ptal lidí na ulici - pojeďte na loď - a jednou na pivě jsem to taky nadhodil Tomášovi z Netsysu. A hnedka druhý den - prej kdy jedeme? A že pojedou celá rodina. Zbývaly ale ještě pořád dva fleky, já jsem byl neúspěšný, ale Tom nadhodil, že tam vezme někoho z rodiny. Domluveno, zaplaceno.

Těsně před plavbou ještě kontrolní sezení, kde jsme se poznali, holky mají v povaze, že musí vědět všecko dopředu a pro jistotu se musí 3x zeptat. Domluva, kontrola, odjez (autem do Budapešti), Ryanair (bez problémů).

V Řecku jsme se rozdělili. My k Lucce, oni do Athén. Tady pivo, večeře, komáři,  ráno koupačka a ospalý den.

Sobota

Cílem dne bylo přežít, nakoupit a nalodit. Ráno to dopadlo tak, že jsem jel pro ně do Korinthu já, díky kufrům se do auta skoro nevešli. A potom už jenom koupačka, nuda, večer nalodění a úplně večer opulentní gril párty u Lucky. A protože je sobota, tak místní Tuc-Tuc a Řekové se baví.

Proběhlo bezpečnostní školení - a asi jsem je dost vyděsil, téma záchodků bylo i na grilovačce tématem č. 1

Neděle

Klasika. Ještě večer dokoupit a hlavně vymyslet jak dál. Představa je Poros, ale měla by být 5 BF - a to není na první den ideální. Start jsem vyhlásil na devátou, s tím, že kolem desáté to snad vyjde. A - kolem 9 panika, nefunguje Navionics. takže nahoru k Lucce, Uloz.to, stáhnout (potom jsem si všimnul, že na telefonu nemám zapnutou WiFi). Honem na loď, chaos, perfektní odplutí - a opět Navionics nejede. Ale všimnul jsem si hlášky že to antivirus nemůže ověřit, tak jsem to zakázal - a fungujem. Jedeme, plachy ideální vítr, líbilo se. Cílem je jih Agistri, koupačka, oběd. Na koupacím fleku mezi malým ostrůvkem se ale nedá kotvit, takže posádka tam hópla a já jsem kroužil dokola. Potom na jižní kotviště, opět koupačka, oběd. A že pojedem na sever Porosu. Vítr, plachty - a ono to nešlo ven. Hlavaska se kousnula v rollfoku. A naše dvouhodinová snaha s tím něco udělat se minula účinkem. Tak volám Honzu a měníme plány - cíl bude Methana (aby se tam nějak dostal autem). Holky se šly vysmradit a my se snažili ještě jednou to nějak opravit - včetně vývozu na stěžeň. Nic. Nikol dostala na pevnině mořskou nemoc a následně panický záchvat. Bojí se, že budeme na lodi jachtat, že to bude trvat dlouho a navrhuje jezdit jenom od hospody k hospodě.

Honza přijel někdy kolem 9 večer a za 10 minut nebylo co řešit.
 

Pondělí

Že vyrazíme brzo ráno kolem Porosu směr Hydra. V 7:00 jsme to vydrcli a zatím dobrý. Po hodině následovala koupačka a snídaně. Nicméně - lodí jak much. Jakmile to šlo tak jsme pokračovali v motorování směrem na Poros a za průplavem šly ven plachty. Teda jenom gena - celou dobu až do Hydry jsme jeli jenom na Genu (zadní vítr). Zátoka před městem byla už plná, ale něco se tam našlo - takže mančaft vyfuněl obdivovat krásy Řecka.

Ale nějak se nám rozfoukalo a ty kameny taky vypadaly nebezpečně - takže šlo ven další lano a soused (kaťoš 57) nám uvázal čumák jako další kotvu.

Po čase došla posádka, vyhydrovaná, odjezd (opět na genu) a jeli jsme směrem na Dhokos. Tam zase lodí a lodí, ale zátoka je veliká a dobře tam drží kotva. Takže pohodový večer a i pohodové ráno.

Úterý

Ráno proběhlo beze spěchu. Jediný nepříjemný element je pískající baterie - nemá kapacitu a při poklesu napětí piští.. Z krásné zátoky na Dhokosu jsme se jeli podívat ještě “naproti” na O. Dardiza. Je to vedle Emioni a prej je to lepší. Ano, můžu potvrdit. Takže kotva, plážička, koupačka, salát. Po hoďce blbnutí ven, plachty hore (plné) a konečně jachtání. Konečně taky trochu náklon (20 kn). Ale všecko proti větru. Bylo to pěkné, milé, ale odnikud nikam. A když jsme ve 4 byli pořád na úrovni Hydry, tak jsem už začal protestovat. Nakonec jsme v hyderském kanálu asi jako jediní motorovali. Ještě před večerním kotvením, že musí být koupačka, ale neuvědomil jsem si že po “zatáčce” přijdou vlny od Athén. Takže koupačka na volné vodě nepřicházela do úvahy (= další rozmrzelost). Nakonec jsme tam skočili až “U Kříže”  - a honem do města (19:30) a nějak se vyvázat. Plno, plno. Až těsně u konce nábřeží (tam, kde stojí tága) nějaký Polák - prej jestli chceme do balíku. Loďu měl 50ft, ale vepředu byl beton a vzadu loď.  Tedy znamená to boční stání bez jakékoli rezervy vepředu i vzadu. A ještě - jak se tam dostat? Dal jsem to. Tak jsme si s kolegou Polákem hnedka dali po frťánku a honem do města. Celou dobu jsem byl potichu - stejně jsme skončili u Dimitrise a stejku. Za mě dobrý. 

Středa

Strašná noc. Poros. Světlo. Randál. Horko. Takže sedmá hodina byla vysvobozením.. Ještě čaj a honem pryč. Holky ještě zorganizovaly nákup (tolik balíků vody soused snad ještě neviděl), ještě Nikol a záchod a honem pryč. Vzpomněl jsem si na Dannyho manévr ze Skotska (uvázat záď na opačný vazák) a v poměrně silném větru jsem vyjel. Kolegáček jenom čuměl. Teda - já taky. Co náš táta všecko umí.

No a chvilku to bylo na motor, potom na plachty (protože 20 kn) a jeli jsme a jeli. Až na spodek Aeginy, kde jsme si udělali takovou delší obědovou pauzu, potom ještě hoďka a půl a kotvíme v široké zátoce O.Az Marina. Momentálně se dělají brambory.

Čtvrtek

Noc klidná, bezvětří, ale zátoka je proslulá vlněním a tak jsme se vyspali jenom někteří. Cílem byla návštěva chrámu Afaie nad městem Hagia Marina. Asi 1,9 km do kopce, zkratkou nám to trvalo asi ¾ hodiny. Na parkovišti je naštěstí otevřená občerstvovací stanice, tak po krátké resuscitaci jsme si prošli chrámový komplex. Muzeum zavřené - snad otvírá v poledne a tak po hodině stání zpět. Ostatní čekají na bus, mně se ještě chce chodit a v městečku jsme skoro ve stejný čas. Nakupujeme pistácie a taky musíme do lékárny, protože Tomášova rodina si předává nachlazení jak štafetový kolík - jo a svačinka v palačinkárně. Ještě hambáč pro kapitána a už si ho voláme na odvoz. Děcka ještě chvíli blbnou na dingoši, po prvním dnu kdy zlobil, jezdí v pohodě. Odplouváme na motor (nefouká) kolem jižního konce Aeginy na moni s krátkou koupací zastávkou. Na Moni je beznadějně plno. Břehy, zátoka i západní zátočinka - narvané. Takže zase Agistri, východní břeh. Podle pilota jsou tam zátoky dobré tak na obědové stání, ale vítr úplně lehnul, zkoumáme hned tu první. Mně se úplně nelíbí, ale mach to bere nadrzo úplně do jejího konce. Kotva, jedno lano vlevo, druhé vpravo a kdyby nebyly vlny, bylo by to bývalo úplně úžasné spaní

Pátek

Budíček v ½ 6. odplouváme k potopenému městu. V 9 tam bude čekat Honza od Lucky a vyveze nás na Epidavros. Pochopitelně jsme přistáli na špatné straně zátoky - stojí se jižně od onoho potopeného města. Posádka si nastoupila na dingoš a pochopitelně v půlce cesty chcípl a nešel nastartovat . Chce to povolit benzín! Horko, hic, vedro, úpal, úžeh - peklo.