Na letišti jsem fungoval jak protřelý cestovatel, bez stresu. Athény, lístek, vlak (jezdí každou celou, X.07, dole doprava. A jak přijede vlak tak jede jakoby zpáteční trasu). A hodně se osvědčila aplikace Moovit. Přestup je za 40 minut (Kato …) a cíl je zase nějaké Kato. Celkem 1.5 hodiny
Tam už čekal Honza, Korfos, kafe, záchod, loď, klasika. Mám tady mít na palubě 8 lidí, spím na palubě, věci v saloonu.
Neděle
Noc 2:00. Honza přivezl posádku. Dvě rodinky (sestry) 4 děti (17+), jeden čistokrevný skot.nechtělo se jim spát, všecko nové, takže do půl čtvrté se kecalo.
7:00 místní pámbíčkáři zvoní. A fest. A kupodivu kolem 8 hodiny to začalo vstávat – procházka, nákup. Šli jsme do toho zadního supermarketu, hlavně kvůli ovoci, ale nákup byl trochu větší, takže se majitel nabídnul, že nám to přiveze domů. Takže kujeme železo dokud je žhavé a hnedka jsme to poradili osádce Sachmetky (dvě mladé dvojice). Ještě návštěva Lucky a vyrážíme (dle očekávání) ve 12:00. Pohodový výjezd, školení bezpečnosti, venku foukalo a že dáme plachty. Pro jistotu jsem to trochu zrefoval – a dobřejsem udělal. 15, 20,25, 27 – funělo jak jeblé. Jeli jsme nahoru na Dhiapori, že tam dáme koupačku, oběd a popojedem na Agistri. U ostrůvku bylo pořád tak 20 kn a navíc jsem kotvil kdesi mezi ostrůvky na hloubce tak 1.6 m a tak 2 m od břehu. Neměl jsem odvahu jim říct, že je to totálně na hov… - tak honem do vody, honem a PRYČ. Druhá cesta byla stejných 20 kn – ale už po větru. Takže pohoda až nuda.
Kotvení – první zátoka nevyšla, tak druhá – a kouzlo nechtěného, to je ta zátočinka, kde má Petr bójku. (Pro posádku jsem tam jel na jisto). Vyvázat – ale kluci nevěděli, co to znamená, co mají dělat. Tak podruhé, potřetí – konečně. Ještě uvázat prdel - zase 3 pokusy – on jim nikdo neřekl, že lano nesmí být zasukované. Přes všechny tyto potíže to bylo perfektní stání. A přijela Sachmetka, tak jsme jim nabídli souloď. A klidný, ospalý, koupací večer.
Pondělí
Spaní na bójce je parádní. Žádný stress, večer to trošku fouklo – aspoň si vzpomněli na školení, co jsou to katabaty, ráno trochu swell, ale koupačka (v plavkách), vajíčka, čaj …
Jelikož máme blbě nakoupeno, tak musíme ještě jednou (+voda). Snahou je jet Methanu seshora (N) – a kdyby ne, tak Methana-Methana. A potom Poros sever.
Tak Methana-Methana. Městské molo bylo prázdné a vítr do zad. To by tam dal i slepý. Jsem to připrcnul k Antoníčkovi a dobrali jsme vodu. A oběd.Dobrý, každý si pochvaloval. Potom jsem jim ukázal „lázně“, které mezi tím co jsem tam byl naposledy hodně zcivilizovaly. Ještě onen povinný nákup a jedem. Perfektní vítr (60°) – takže plachty. A celou cestu plachty, vítr tak 15-17 kn.
Přijedeme k Porosu a hnedka volná zátoka. Až se mi to nechtělo věřit. Kotva pěkně na písku, tak ve 4 m. I vyložili jsme ráhno a začali blbnout. A večeře, pohárek, pohoda. Zítra prej Poros-Poros
Úterý
Klidné ráno. Teda – byli jsme sfouknutí skoro na břeh – a po výjezdu opět plachty (10-15kn), Poros, ještě poslední koupačka před civilizací a už město, zmrzlina a Oasis-večeře. Legendy nelhaly. Oasis je skutečně třída.
Středa
Prej vyjedeme v 8. Tak sedím v kavárně naproti, monitoruju ruch na lodi, 9:00 a pořád nic. Ono – byla to zajímavá noc. Gusty tak 30+, ale máme to perfektně ukotveno. No – něco po 9:00 to začalo vylézat, viděli mě v kavárně tak tam šli taky. Člověk by řekl „kafe a jedem“, ale mladí začali objednávat – takže všichni začali objednávat – a palačinky a to trvá, tak jsem si dal taky. Anglickou snídani. To znamená tak snídani-oběd a i kousek večeře.
Tak konečně jsme vyjeli, koupačka u Russian bay a konečně ven, plachty – ale zdechlo to, tak jsme zapnuli motor a já šel dolů trávit snídani.
Po hodině, dvou vylezu, tam vítr tak 15 kn a oni motorují. Tak změna a do AG Marina (Aegina) jsme přijeli stylově. Ale tady se projevila temná strana síly. Prázdná marína – boční stání. A houpe to tam jak prase. A Tauretka bez dlouhých lan. Na springy nemáme nic rozumně použitelného. Ti se šli koupat a já převazoval a převazoval. Nakonec (jak přišli) že to překotvíme, protože mezi tím se marína zaplnila a jachtaři prndali, že stojíme bokem. Překotvím to klasicky a skáčeme tak metr. Dostat se ven je skoro nemožné. I našel jsem si místo na jiné straně maríny, takže opět překotvení (bokem) a zase nic moc. Výsledek půlhodinového stání bylo poloroztržené lano a vyražené dvířka od skříňky - prostě nárazy jak prase. No jo, ale co dál? Kolem 9 hodiny padlo rozhodnutí, že do dáme na volnou vodu. Tím pádem ranní vycházka na chrám padá. A navíc Gábi se večer udělalo nevolno (bylo to pro ni poprvé), tak z toho byla krapet vyděšená. Ostatně, já jsem tak pro jistotu nevečeřel.
Čtvrtek
Ráno jsem se rozmyslel, že obětovat chrám je blbost. A ze všech způsobů jak se dostat na břeh jsme zvolili překotvení. A paráda. Klidná hladina, místa plno, prostě nádhera. Posádka vyfuněla a já se šel projít. A AG Marína bez swelu je úplně jiný svět. Není krásnějšího místa. Plážičky, městečko ... nádhera. Posádka přišla z výletu taky nadšená, takže jsme vyplouvali až ve dvě. Nuda na motor, po cestě koupačka, zase motor a cesta je víc jak 2 hodiny. A Aegina-Aegina je plná. A brutálně se rozfoukalo. Jižák, tak 25 kn. A kam teď? Perdiku jsem zavrhnul (veliká loď, plná marína) tak že zkusíme Moni a jako rezervu Perdiku sever. Na Moni je plno, ale nějak jsem se vmáčknul, navíc jsou tady motoráky, to na noc vyfuní. Teda - museli jsme překotvovat (kolega odvedle se nějak bojí) - a děláme brambory na cibulce.
Pátek
V noci se otočil vítr (sever) a tedy otočilo to loď - jsme trochu blíž katamaránu. Všimnul jsem si toho ve 3 hodiny, trochu jsem to monitoroval a když to bylo stabilně "tak na hraně" nechal jsem to být. Nicméně v 7:00 bouchání na loď - "capitan, is too dangerous..." takže nastartovat motor, kousek dopředu, ale posádky, byť jsou to sympaťáci neví nic. Naštěstí na kaťoši chytli nerva a vypadli. A u nás to spí furt dál.
Start byl klasicky v 10:00 a v pohodě. Jenom snídaně byla bez chleba. A plavba na Epidavros byl tak půl na půl - plachty, motor. A potopené město, dymitris a hlavně Honza, který je vyveze na amfík. A já jsem si dal s Tauretkou sólo plavbu domů. Cesty jsem se nebál, ale přece jenom jsem měl trochu strach z kotvení. Ono je možné vypustit kotvu i zezadu, ale..
Naštěstí na mole na mě čekal Honza ze Sachmetky a pomohl mi s lany. Takže v pohodě. Trošku mě vyvedlo z míry, že dieselman do toho nalil 80 l nafty - to jsme nemohli tolik spotřebovat, pocitově se musíme dostat tak na 40, 50 l.
Celkem jsme napluli 95 NM
Teďka už nás čeká jenom koupačka a grilovačka na přivítanou. Ta byla v klasickém duchu - pečená kýta, gratinované brambory, salát. A dobrý. Bohužel kolem 22:00 se začínala beach party a mladí to tahli až do rána.
Sobota
To jsem měl odpočinkový den. Tedy nic nedělat, nevylézat na slunko a hnípat. Poslouchal jsem audioknihy a zabíjel čas.
Ukecal jsem taky těch 80 litrů - Lucka jim vrátila peníze za 20 l (i to je málo, ale nechtěl jsem dělat dusno). Honza mi vysvětlil i důvody proč je loď bez lan (oni by se tím chtěli vázat - a neumí to) a opravil tu skříňku (a hromadu dalších bolestí - stylu "na lodi chybí mapy", neodčerpává se sprcha, nefunguje záchod...). Bohužel - a to padá taky na moji hlavu - poslední den nefungoval hloubkoměr. A já jsem to zapomněl nahlásit - takže další kapitán (Pavel) byl nepříčetný, že to se MUSÍ ... No jo, má pravdu.
Neděle
Honza je vyvezl hnedka po ránu do Athén - tedy jaksi chyběl řidič na můj odvoz. Tak jsem nafasoval Forda, klíčky a nějak se tam dostaň. Naštěstí všecko bez problémů. Jak vlak, tak letadlo, tak odvoz z Vídně.
Tož dobrý. Týden a vodě, od posádky jsem dostal výplatu (700€) - a když odečtu letenky a pojištění jsem pořád jemně v plusu. Jenom ten týden po tom, kdyby nebyl.
Komentáře
Okomentovat