21.9 - 28.9
Sobota
4:00 odjezd. Tomu předcházelo povidání, že se Igor chce stát tím kapitánem a já že ho budu učit. Ale nějak se nic nedělo (asi má čas) a nakonec to dopadlo tak, že jsem se podíval na ceny pronájmů, zhrozil jsem se a zaúkoloval jsem Zdenu aby proboha sehnala něco normálního. Zabodovala - máme 43 francouze u Deda Sailing (Orion II).
Přiletěli jsme na Skiathos, přistání strašné (normálně kozel s Boeingem) a vydali se pěšky k maríně. Taková pěkná procházka, vedle přistávací dráhy, takže jsme mohli fotit sedající dopraváky. V maríně jsme byli chvilku zmateni - nějak jsem si nezapsal, jakže se ta naše loďa jmenuje - ale zadařilo se a prej běžte do hospody, přijdu. A tam u kafe proběhla všecka papírová práce (chtěl dokonce papíry) a později přebírka lodě. Stylem "jak vždycky" - takže jsme z pikolíka museli páčit informace kde je to či ono. Později se ukázalo, že nedostatečně - v kuchyni je jenom jeden středně veliký kastról. Orion má ve výbavě jenom to nejnutnější (taková hasící rouška, náhradní díly .. - proč?), ale zato máme televizi a dva elektrické hajzlíky.
No naházeli jsme nákup (prej Skiathos je drahý, ať si veliký nákup uděláme jinde) a honem pryč. Takže v 5 vyrážíme, cíl je Skopelos, ale nikoli zátoka, ale jenom taková malá marína. Je poměrně zima (23), ale zato ideální vítr. Vybalíme to - a gena šla rozmotat jenom do poloviny. A ještě volali od Dědy, že jsme neočekávaně vystřelili moc brzo a nemají orazené papíry od kapitanátu. A prej máme jet do Loutraki, tam že si rychlým člunem vyzvednou papíry a taky opraví tu genu. Tak jo, příjezd, mooring (Igor byl nějaký nervózní - prej metr od ferry je nedostatečný), na mole už nás čekali od Dědy, opravili to, hospoda a spát. Vedle celou noc hrčela ferry - prej jim to vadí.
Neděle
Vyplutí z Loutraki bylo bez problémů, dělal ho Igor. A hnedka po vyplutí jsme vybalili plachty a na zadobok jsme se posunovali na jih ostrova, kde je plánovaná koupačka a oběd.Dokonce jsme si chvilku zazávodili s vedlejedoucí jachetnicí a nakonec jsme skončili u komerční pláže (slunečníky, hospoda) Stafylos. Vedle nás je kaťoš Slováků a všichni v plavkách.
Trošku máme problémy s vařením - není nádobí. Museli jsme dokonce koupit pánvičku aby bylo aspoň něco. Jo - a záchody taky skoro nefungují. U předního musím čerpat snad minutu a u zadního odešel (blbne, ale hodně) vypínač. A je to hnus, když ve finále hypnotizuješ kontakt aby se chytil.
Koupačka proběhla, potom zase nějaké plachty a závodění a skončili jsme v zátoce Millia. Široká, nádherná zátoka s bójkama. My jsme na kotvě (3m). Kotvení bylo se zakoktáním - Staňa motorem utáhnul řetěz tak, že to nešlo povolit. Ale vyřešilo se to - na břehu je hospoda (kafe 4€), procházka, večer hlt červeného a spát.
Pondělí
Včera proběhla debata jak dál - máme času a času. A Viktor projevil přání jenom tak chodit - takže dnešní plán je "hop na ostrůvek" (3 NM), procházka na pláž a hop zase zpátky na Alonissos - do civilizace. Kvůli obchodu. S toupto představou jsme dali bohatou snídani (vajíčka) a v poklidu jsme vyrazili. Ostrůvek se jmenuje Peristea, jeli jsme do zátoky Vasiliki na koupačku. Tedy posádka se šla koupat (pěšky výlet na opačný konec ostrova, tam jsou pláže určitě úžasnější) - já jsme zůstal na lodi. Musí to taky někdo vyšúrovat. Po jejich vyráchání jsme jeli zase nazpátek na Steni Vala. Maličké molo, 3 kavárny, supermarket. Stáli jsme hnedka mezi prvníli loděmi (chyba) a hnedka pod kormidlem šutr. Klasicky Igor tvrdil, že máme jenom 20 cm volna, já jsem viděl 1 m. (v reálu to bylo tak 60 cm).
Nicméně fakt je ten, že to nebylo bezproblémové, museli jsme stát poměerně daleko a měli jsme nadstavenou lávku. Jinak - normální večer. Kafíčko, hospoda.
Úterý
Museli jsme nakoupit a ještě si dát ranní kafé, takže jsme vyráželi až ve 12:00. A cílem snažení byla "Scappa Flow" - tedy N.Kira Panayia - zátoka ze severu. Nicméně ráno přišla Máří s teorií (prej to někde vyčetla) že se tam nesmí spát, takže jsme jenom připluli, rychlá koupačka (nic moc) a pryč. Zpátky na Alonyssos, na sever (Firaki). Taky jsme platili vstupné do národního parku (33€), ale víceméně zbytečně. Nikdo nic nechtěl, dělá se to přes Internet a nemám jediný důkaz, že jsem něco kupoval a platil. Naštěstí ráno byla mohutná snídaně (opět vajíčka), oběd máme na vodě za jízdy a plánujeme, že bychom mohli v 5 hodin přistát.
Přistání bylo na dvakrát. Zátočka, betonové molo, nádhera. Akorát u vjezdu kotvil nějaký blbec. Tak jedu a najednou hloubkoměr 2.2, 2.0, 1.7 - vyjeli mi oči a PRYČ. Naštěstí na druhé straně byl takový ideální flek, ale už obsazený nějakým Němcem, který zjevně nestál o souseda a už ukazoval kam jo a kam ne. Hmm. Tak jsme to dali ve vjezdu do zátoky a protože místa nějak nebylo nazbyt, pojistili jsme orientaci lodě ještě zadní kotvou. Ještě že tak. V noci se otočil vítr a kdyby to nebylo, tak jsme na kamenech. Romantické místo, nádherná čistá voda, nebyla až tak studená a v noci se svítivým
planktonem.
Středa
Trošku rozcvička s vytakováním zadní kotvy. Cíl je Peristea (ostrov) ze zadu, koupačka a potom buď jih Peristei (nějaká zátoka) a nebo něco na Alonissosu - jakože civilizace. Uvidíme. Vcelku nudná plavba, motorujeme, na koupačku posložil Ormost Peristea, jediné co bylo zajímavé, že jsme brousili těsně kolem skal. Zátočka Ormos Peristea je pěkná, hluboká, skoro ideál na noc. Ale zvítězila varianta civilizace - a chora - takže jsme přehupli opět na Alonissos, Patitri. Plno obchodů, kafeterií, túrismu. Přistání klasika - nuda. Naštěstí jsem ukecal, že někdo musí hlídat loď.
Čtvrtek
Včerejší procházka byla úspěšná, prej chora stála za to. Jak se výletníci trochu vydýchali, tak jsme dali večeři a spát.
Ráno se stávalo brzo - už začínáme být vyspaní. A po snídani jedeme - motor, nuda. Zato byl cirkus při přistání. Prázdné betobnové molo a když jsem se hrnul ke kolečku, tak prej si vždycky beru to nejjednodušší. Ok - tak že bude zajíždět Staňa. Napoprvé - bokem Čáčova. (ona ta loďa má dost brutální prop-walk). Druhý pokus - nedostatečná délka kotevního řetězu. Ale při vytahování kotevníci nějak mávají rukama hore dole, že to nejde. Že se přehřál motor. A taky vypadnul jistič. A kotva zůstala dole. A do toho nervozní ferry, která by chtěla vyjet - ale ve vjezdu jsme byly my, dobře ukotvení.
Nakonec jsem tam musel jít a kotvu vytáhnout normálně rukama. Už jsem přestal být šlechtetný, Staňu jsem odsunul a když nejde kotva, tak že dáme boční stání. A taky ostuda. Máří byla na špici, Staňa skokan - ale nějak se mu to nezdálo či co, tak tam hópla Máří. Skočila a na betoně se srolovala jak paragán (odřené koleno a loket) - ale na špici nebyl nikdo, kdo by hlásil a hlavně kdo by tam vrazil nějaký ten fendr. Takže rana a jebanec do laminátu. Lidi z vedlejší lodě, kteří to celý ten cirkus od začátku pozorovali usoudili (správně), že jsme trotli a museli nám to pomoct uvázat. (teda fakt je ten, že jsem jezdil sem a tam - tak 3x). Hnus. Fialový. Ani whisky jsem si nenalil.
Tak jsme se prošli, dali si kafe, ale u Marryl Streepové to nebylo a že vyrazíme na ten kostelík Mama Mia. Naštěstí ten nezklamal. Schody, pohledy, panorámata, úžas. Dokonce jsme tam potkali Peťu Zoufalého. A jeho paní (Kamču) jsme vzalio na loď. A dokonce jsme vytáhli i na chvilku plachty. A spaní bylo v Neo Klima (úplně špičkové zakotvení). Večeře na lodi.
Pátek
Nudné vyjetí, hodinka motor, koupačka, hodinka motor, koupačka, hodinka motor, koupačka, hodinka motor, marína. Přistál jsem snad i dobře, ale nakonec tam stejně vyběhl Dimitris a že to dá ještě jednou (šetřil místem) - no stál stejne tam jak já. Ještě jsme doplnili naftu, udělali check out a konec. Tady ten konec byl takový rozpačitý, přijeli jsme 15:30 a do 6 se nic nedělo. Lidi šli nakonec do města, ale nějak tak neorganiziovaně.
Ráno už klasika, ve Vídni čekal Víťa, jediná diskuse byla ohledně vrácení depozitu - banky si užraly 2 000 Kč.
---
Osvědčila se navigace Orca, Navily finančnictví Splid a úplně obyčejné google mapy. Tahat tablet je zbytečnost. (a foťák taky)
Posádka: machovci, Viki+Viki, Igor, Staňa
Komentáře
Okomentovat