Prý pojedeme na dovolenou, protože Máří na loď nemůže a má volno, a něco musí být takže týdenní výlet k Muronům a Petře. Start byl rozumně naplánován na neděli, tak abych se v sobotu dostal do vzduchu. Ok. Povedlo se (nic moc), ale mají být horka a vinohrádek by chtěl rotavátor a ještě tady byl Honza s Filipem, tak se v neděli pracovalo a že vyjedeme v pondělí. Já jsem měl nervy, mám nedořešený zub (korunka) a teďka někdy někdy se mám dozvědět kdy mám jít k zubařovi (do Slušovic). Jenom vyjedeme - SMS - prý ve čtvrtek ve 13:00. Sakra. Takže k Petře, odkud já si odskočím k zubařovi; to je dvě až tři hodiny cesta a zase tam přijdu. No logistické harakiri.
Pondělí
První zastávka Luhačovice. Nuda, ospalé lázně, uvnitř pouze důchodci 70+, tak tam sedíme u oběda a najednou cvak a Máří se vylomilo kus předního zubu. A bylo po náladě. Hodinu to rozdýchávala, potom se nějak domluvila - prý ve čtvrtek jí vezme. Ale v Hodoníně. Takže všecko jinak. První cesta k Muroňům, potom domů, potom k Petře a nakonec na Horňácké. Takový je plán. Tak jsme dneska (ještě v pondělí) popojeli do Vizovic kde máme spát a prý na zámek. Ale je pondělí a zámek je zavřený a inzerované apartmány obsazené. Dal jsem se do řeči se ženskými ze zámku a prý je tady plno, protože je nějaký rockový festiva,l ale druhá už telefonovala a sháněla mi spaní. A prej jo, tady naproti zámku. Zaběhl jsem tam - Ano místo máme - takže hotovo. Za 2500 Kč. To měl trochu šokovalo, penziony se inzerovali za 300 až 500 na noc. Ondo, obecně je tady draho. Oběd 200 dobrý oběd 300 dvakrát kafe je 90 Kč. Tak jsme byli ubytováni. Ptal jsem se co tady dělat - prej se jet podívat na rozhlednu. Kousek popojet autem, prej 3 km procházka. Tož zdálo se mi to víc, ale dobyt. Potom v zámeckém penzionu jsme se dali večeři a hnípáme na pokoji.
Úterý
klidná a bohatá snídaně a prej do otevření zámku daleko a musíme se podívat na Janův hrad, prý 3 km. Klasicky dokopec a nahoře zbořenina. A dvě hodiny cesta. A horko. Tak jsme přišli z procházky a konala se prohlídka zámku. Paní průvodkyně byla vcelku milá ale zaměřila se hlavně na obrazy a historii. Víceméně. Byl ale víceméně nadstandard. Potom oběd a hurá do Kopřivnice do muzea Tatry. Muzeum dobrý, ale chtělo by to ještě víc. No a potom Muroňovi - 16:04 bylo ETA. Tam jsme chvilku pokecali a vyrazili k Pařezům, kde se promítají zážitky z cesty po Austrálii. A měl tam taky pozvanou tamní hostitelku Mílu - sympatická to paní. A zajímavé to bylo. Potom jsme ještě pokračovali v debatě u Moroňů a v 0:30 jsme tak nějak šli do hajan.
Středa
O chlup pozdější probuzení (přece je dovolená) a něco po 9:00 jsme vyrazili směr Štramberk. Tvářil jsem se kysele. Ale chyba - Štramberk velice příjemně překvapil. Středověké městečko, hodně hrbaté (tam snad není rovina) s dřevěnými baráky. A ráno ještě pršelo takže výhledy byly v mlze a v oparu. Prošli jsme si taky jeskyni Šipku. No a potom už domů protože zítra bude den údržby zubů. Máří v 9:30 já 13:00 - a potom prej Neuwirtovi.
čtvrtek
Ráno se tak nějak normálně vstávalo. První termín 9:30 Máří.i Po cestě jsme ještě sebrali kabáty do čistírny (letos nebylo věšení prádla), zubař, a honem do Slušovic. A protože volali, že to mám o půl hodiny spíš, tak honem, šup špu. Přijeli jsme na čas, hodinu a půl na křesle a směr sever Neuwirtovi. Strašná cesta. Jednak hlad a hlavně strašné p*****. Někdy k večeru jsme tam přijeli, prošli si hospodářství, něco tam pozobali - holky skákaly pořád kolem zvířat. Neskutečně práce, A Zuzka, dcera, to je a bude skutečně PANÍ farmářka.
Pátek
Musli na snídani a pryč. Jenom kousek do Neratova na kostel. Ten je hodně známý a povedený (má skleněnou střechu) a taky ještě procházka do lesa protože tady je na každém kousku nějaký řopík. Zadařilo se stréci utéci dešt.i Pořádný slejvák ale v hospodě. Ještě jsme koupili nějaké pivo Víťovi a že pojedeme do pevnosti Hanička, a že prohlídky jsou každou celou, ale pevnost je 30 minut od parkoviště. Takže hodně ostrou chůzí nahoru do kopce abychom zjistili že je zavřena. Tak jsme se trochu prošli lesem a domů. Tam mi ještě Martin ukázal video - čerpadlo - perpetum mobile. To musím mít. A tak jsme jenom seděli kecali a spát.
Sobota
Po volném startu dne - zase se sedělo a kecalo - že pojedeme. Přece je to flák cesty a chceme ještě vidět Supí škrek. Jsem to měl namyšlené s dvouhodinovou rezervou. A že se zastavíme na oběd. Cosi jsme zahlídli u cesty - tak hurá tam. Strašné. Jednak lidi (telefonování tak s 80 dB), kouření a hlavně hodinu a kus čekat na jídlo (blaf). Takže domů jsme dofrčeli ve 4, program začíná v 5 - to jsem ani čaj nestihnul. Ve Velké to bylo jak vždycky - dokonce i fotky jsou plus mínus stejné - no a koncem slavností byl i konec dovolené.
Komentáře
Okomentovat